Jdi na obsah Jdi na menu

Modlitba za zemřelé - pomoc těm, kteří nás předešli

31. 10. 2014

Modlitbu nepotřebují jen živí, ale i zemřelí. Bůh totiž není Bohem mrtvých, je Bohem živých. Pro Něj jsou všichni lidé živí.

MODLITBA POMÁHÁ NEJEN ŽIVÝM
Věříme-li, že modlitba pomáhá živým lidem, proč bychom se neměli modlit i za mrtvé? Život je jeden, neboť jak říká evangelista: „Bůh není Bohem mrtvých, ale živých“ (srov. Lk 20,38). Smrt není konec, ale jen stupeň v lidském osudu. A tento osud nekončí ve chvíli smrti. Láska, kterou vyjadřuje naše modlitba, nemůže být tedy marná. Kdyby totiž na zemi láska měla moc, a po smrti již žádnou moc neměla, bylo by to popření slov Písma sv. a zkušenosti Církve, že láska je silnější než smrt, neboť Kristus ve své lásce k lidstvu smrt přemohl.

O modlitbě za zemřelé hovoří již Písmo sv.: "Proto dal Juda Makabejský přinést smírnou oběť za mrtvé, aby jim byly odpuštěny hříchy" (2 Mak 12,46).

CÍRKEV SE OD SVÉHO POČÁTKU PŘIMLOUVALA ZA ZEMŘELÉ
Církev již od prvních dob uctívala památku zemřelých, přimlouvala se za ně a přinášela zvláště Nejsvětější oběť (Mši svatou), aby očištěni mohli dosáhnout blaženého spojení s Bohem. Církev také doporučuje almužny, odpustky a kající skutky za zemřelé: "Pojďme jim na pomoc a vzpomínejme na ně. Proč bychom měli pochybovat o tom, že naše obětní dary za mrtvé jim přinášejí nějakou útěchu? Neváhejme a pojďme na pomoc těm, kteří jsou mrtvi, a obětujme za ně své modlitby." (sv. Jan Zlatoústý). Památka všech věrných zemřelých či lidově „dušičky“ je dnem, kdy se církev zvláště modlí za zemřelé. Tento zvláštní den modlliteb den zavedl roku 998 clunyjský opat Odilo († 1048). Ve 13. století se tento zvyk rozšířil v západní Církvi a papež Benedikt XV. jej v roce 1915 potvrdil pro celou Církev.

"Jsme přesvědčeni, že když prosíme za všechny, kteří zesnuli před námi, tak jim to velmi prospívá..." (podle sv. Cyrila Jeruzalémského)

MÁME ZODPOVĚDNOST ZA TY, KTEŘÍ JIŽ ZEMŘELI
Někteří lidé říkají, že modlitba za zemřelé již nemá smysl. Jak stárnou, téměř všichni svůj názor v této věci mění. Cítí stále více, že jako žijící mají určitou zodpovědnost za ty, kteří zemřeli a kteří za svého života buď nevěděli jak, nebo nechtěli Boha následovat. Mnozí umírali plni svého sobectví, zášti a nevyřešených pozemských bitev. Nejspíš tedy nějak zůstávají svázáni se zemí. Bůh nám lidem dává možnost prosit o odpuštění hříchů a pochybení zemřelých, aby mohli najít cestu k Bohu. Za zemřelé je možné se modlit např. osobně, či přinášením Nejsvětější oběti při Mši svaté."

Letošní "dušičkové" pobožnosti na hřbitovech budou takto:
V Horním Újezdě v neděli 2. 11. vždy po Mši sv.
Ve Výčapech také v neděli 2. 11. ve 14 hod.

K rozjímání nám velmi dobře poslouží proprium Mše za zemřelé:

 Introitus  
Requiem aeternam dona eis, Domine Odpočinutí věčné dejž jim, Pane,
Et lux perpetua luceat eis a světlo věčné ať jim svítí,
Te decet hymnus, Deus, in Sion tobě přísluší chvála, ó Bože, na Sionu
Et tibi reddetur votum in Jerusalem A Tobě se splní slib v Jerusalémě
Exaudi orationem meam Vyslyš modlitbu mou
Ad te omnis caro veniet K Tobě všeliké tělo přichází
   
Kyrie eleison  
Kyrie, eleison Pane, smiluj se
Christe, eleison Kriste, smiluj se,
Kyrie, eleison Pane, smiluj se
   
Dies Irae  
Dies irae, dies illa Onen den, den hněvu
Solvet saeclum in favilla Lkavý zruší čas, dým vzejde tmavý,
Teste David cum Sybilla…
(celý text viz níže)
David, Sibylla tak praví…
 
   
Offertorium  
Domine Iesu Christe, Rex gloriae Pane Ježíši Kriste, Králi slávy,
Libera animas omnium fidelium defunctorum Vysvoboď duše všech věřících zemřelých
De poenis inferni et de profundo lacu Od útrap pekla a od hluboké propasti,
   
Libera eas de ore leonis Vysvoboď je z tlamy lví,
Ne absorbeat eas tartarus Aby jich nepohltila pekelná hlubina,
Ne cadant in obscurum Aby neupadly do temnosti,
   
Sed signifer sanctus Michael Nýbrž ať korouhevník, svatý Michael,
Repraesentet eas in lucem sanctam Uvede je do svatého světla,
Quam olim Abrahae promisisti Které jsi kdysi přislíbil Abrahámovi,
Et semini eius. A semeni jeho.
   
Hostias  
Hostias et preces tibi, Domine, laudis offerimus Na oběti, prosíme, Pane,
Tu suscipe pro animabus illis Které ti za duše služebníků a služebnic tvých přinášíme,
Quarum hodie memoriam facimus Milostivě pohlédni a dej těm,
Fac eas, Domine, de morte transire ad vitam Které jsi obdařil zásluhou víry,
Quam olim Abrahae promisisti I její odplatu,
Et semini eius Skrze Pána našeho, Ježíše Krista.
   
Sanctus
Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus Deus Sabaoth Svatý, Svatý, Svatý Pán, Bůh zástupů,
Pleni sunt caeli et terra gloria tua Nebe i země plné jsou tvé slávy
Hosanna in excelsis Hosana na výsostech.
   
Benedictus  
Benedictus qui venit in nomine Domini Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně,
Hosanna in excelsis Hosana na výsostech.
   
Agnus Dei  
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem dej jim odpočinutí,
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem dej jim odpočinutí,
Agnus Dei, qui tollis peccata mundi: Beránku Boží, který snímáš hříchy světa,
Donna eis requiem sempiternam dej jim odpočinutí věčné
   
Communio  
Lux aeterna luceat eis, Domine Světlo věčné ať jim svítí, Pane
Cum sanctis tuis in aeternum Se svatými tvými na věky,
Quia pius es. neboť dobrotivý jsi
   
Requiem aeternam dona eis, Domine Odpočinutí věčné dej jim, Pane,
Et lux perpetua luceat eis A světlo věčné ať jim svítí,
Cum sanctis tuis in aeternum Se svatými tvými na věky,
Quia pius es. Neboť dobrotivý jsi.

 

Sekvence:

Latinský originál

Česky dle Schallerova misálu

Dies iræ! dies illa
Solvet sæclum in favilla:
Teste David cum Sibylla!

 


Quantus tremor est futurus,
Quando iudex est venturus,
Cuncta stricte discussurus!

 


Tuba, mirum spargens sonum
Per sepulchra regionum,
Coget omnes ante thronum.

 


Mors stupebit, et natura,
Cum resurget creatura,
Iudicanti responsura.

 


Liber scriptus proferetur,
In quo totum continetur,
Unde mundus iudicetur.

 


Iudex ergo cum sedebit,
Quidquid latet, apparebit:
Nil inultum remanebit.

 


Quid sum miser tunc dicturus?
Quem patronum rogaturus,
Cum vix iustus sit securus?

 


Rex tremendæ maiestatis,
Qui salvandos salvas gratis,
Salva me, fons pietatis.

 


Recordare, Iesu pie,
Quod sum causa tuæ viæ:
Ne me perdas illa die.

 


Quærens me, sedisti lassus:
Redemisti Crucem passus:
Tantus labor non sit cassus.

 


Iuste iudex ultionis,
Donum fac remissionis
Ante diem rationis.

 


Ingemisco, tamquam reus:
Culpa rubet vultus meus:
Supplicanti parce, Deus.

 


Qui Mariam absolvisti,
Et latronem exaudisti,
Mihi quoque spem dedisti.

 


Preces meæ non sunt dignæ:
Sed tu bonus fac benigne,
Ne perenni cremer igne.

 


Inter oves locum præsta,
Et ab hædis me sequestra,
Statuens in parte dextra.

 


Confutatis maledictis,
Flammis acribus addictis:
Voca me cum benedictis.

 


Oro supplex et acclinis,
Cor contritum quasi cinis:
Gere curam mei finis.

 


Lacrimosa dies illa,
qua resurget ex favilla
iudicandus homo reus.
Huic ergo parce, Deus:

 


Pie Jesu Domine,
dona eis requiem. Amen.

Onen den, den hněvu lkavý
zruší čas, dým vzejde tmavý,
David, Sibylla tak praví.

 


Strašné chvění, bázeň hrozná
Až se tvorstvo Soudci přizná,
jenž hned řeší vše pozná.

 


Zní hlas trouby divně duně,
volá spáče v hrobu lůně,
Pán, kde sedí na svém trůně.

 


Smrt a příroda tu trnou,
když se těla z hrobu k Soudci hrnou,
každý s hříšnou skvrnou.

 


Přinesena psaná kniha,
je v ní všecka hříchů tíha,
z ní pak Soudce viny stíhá.

 


Soudce zasedat až bude,
zjeví se, co skryto všude.
Bez pomsty zda něco zbude?

 


Co mám, běda, promluviti?
Obhájcem kdo má mi býti,
když i dobrý hrůzu cítí?

 


Hrůzné Velebnosti Králi!
Spasiž, kdož si spásy přáli.
Spas mne, Lásky zdroji stálý!

 


Vzpomeň si, ó, Jesu milý,
žes šel pro mne k svému cíli.
Nezatrať mne v oné chvíli!

 


Klesl's, hledaje mne, znaven.
Pro mne byl kůl Kříže vstaven.
Nebuď čin ten plodů zbaven!

 


Soudce pomsty spravedlivé,
dej dar odpuštění dříve,
nežli sečteš viny křivé!

 


Sténám pod vinami svými,
líce hříchy rumění mi.
Slituj se nad vzdechy mými!

 


Marii dal's rozhřešení,
lotr hříšníkem již není,
já též čekám vykoupení.

 


Nehodně tě prosím, Pane,
dobrotou však tvou se stane:
kol mne oheň nezaplane.

 


Rač mne mezi ovce vzíti,
od kozlů mne odděliti,
dej mi po pravici dlíti.

 


Až se zachvějí kdys klatí,
že je ostrý plamen schvátí,
rač mne k sobě povolati!

 


Duše prosí, lká, se rmoutí,
v popel mé se srdce hroutí,
rač smrt dobrou poskytnouti!

 


Slzavým dnem bude, Pane,
o němž viník k Soudu vstane
z hrobového svého lože!
Tohoto pak šetři, Bože!

 


Milý Pane Ježíši,
dej jim odpočinutí! Amen.