Jdi na obsah Jdi na menu

Mše sv. ke cti sv. papeže Pia V. 5. 5. v 19 hod.

5. 5. 2014

Svatý Pius V. (před zvolením papežem Michele Antonio Ghislieri; 17. leden 1504 Bosco Marengo, vévodství savojské - 1. květen 1572 Řím, Papežský stát) byl papežem od roku 1566 až do své smrti. Předtím působil v dominikánském řádu jako inkvizitor, papež Pavel IV. jej v roce 1557 jmenoval kardinálem a v roce 1558 nejvyšším inkvizitorem římské invizice. Byl 11. biskupem diecéze Nepi-Sutri (1556-1560) a 18. biskupem diecéze Mondovì (1560-1566).

Jako teolog, inkvizitor, biskup i papež se soustředil na boj s protestantskou reformací a úpadkem Církve a mravů, hrál významnou roli na tridentském koncilu a byl klíčovým architektem liturgických reforem. Vyznačoval se hlubokou zbožností, přísným asketismem a nekompromisností, s níž požadoval ode všech vysoké morální standardy a zodpovědné chování. Část pontifikátu svého předchůdce Pia IV. strávil v nemilosti poté, co se postavil proti papežově úmyslu jmenovat třináctiletého příbuzného kardinálem.

Jako papež v rámci reforem a naplňování závěrů tridentského koncilu vydal římský katechismus (1566), breviář (1568) a římský misál (1570). Jelikož jeho misál kodifikoval podobu tzv. tridentské mše, mluví se o ní někdy jako „mši Pia V.“ Posílil a zreformoval inkvizici a v roce 1571 ustanovil Kongregaci zakázaných knih. Tváří v tvář tureckému nebezpečí se mu podařilo domluvit vznik Svaté ligy, jejíž spojené námořní síly porazily hlavní osmanskou flotilu v bitvě u Lepanta a značmě tak podlomily tureckou námořní moc ve Středomoří. Na oslavu tohoto vítězství ustanovil svátek Panny Marie Růžencové.

Sto let po jeho smrti (1. května 1672) jej papež Klement X. blahořečil, za svatého jej pak prohlásil Klement XI. 22. května 1712.

Jeho osobní vnímavost a jeho úkol jakožto Petrova nástupce byly vyjádřeny v jeho obraně deposita fidei předávaného neporušeně apoštolskou tradicí a jemu svěřenou; obrana, ke které se zavázal při plném uvědomění si svého úřadu, jistě ne pro své intelektuální sklony. Jak o tom svědčí jedno svědectví: „Papež doktory nebral příliš na zřetel.“ A když byla v jistém dokumentu z roku 1566 učiněna zmínka, že s ním teologové souhlasí, Pius V. poznamenal, že „mnoho teologů a kanonistů jsou pochlebovači papežů“. Naproti tomu měl potěšení ve vzpomínce na pokoru sv. Tomáše a byl to on, kterého prohlásil za Učitele Církve. Katolicismus měl tudíž pomoci farním kněžím v podávání solidního poučení křesťanského lidu v katolické víře a vyzbrojit je proti útokům protestantismu.

Co se týče misálu, byl si Pius V. vědom, že apoštolská víra, které Církev vždy a všude věřila (lex orandi, lex credendi) je vyjádřena v liturgii, a že Luterova zamýšlená demolice pravé víry spoléhá na jeho odpor vůči eucharistické oběti a liturgii, „která jde zpětně až k apoštolu Petrovi“.

Monsignor Klaus Gamber – původně z Papežské liturgické akademie v Římě – vyvrací myšlenku nového Ordo Missae v případě Pia V. „Tridentský koncil rozhodnul o vydání vzorového a jednotného misálu pro všechny. Co udělal Pius V.? Vzal misál kurie používaný v Římě a na mnoha jiných místech a jako vzorový jej rozšířil na celou Církev, ale zachoval rity, které byly více než 200 let staré. Nic nového tedy nebylo reformou Pia V. zavedeno. Misál byl jednotně upraven a při té příležitosti se zbavil jistých inovací, které se tam vloudily během století.“

V podstatě tedy „neexistuje žádná tridentská mše v přesném smyslu, protože nový Ordo Missae nebyl nikdy vyhlášen v návaznosti na Tridentský koncil“. Byla to záležitost rozšíření „toho mešního ritu, který všichni papežové vždy sloužili a vyhlašovali, že se datuje k apoštolské tradici“ na univerzální Církev. Sv. Pius V. tudíž nic „nevynalezl“.

Odsouzení nebezpečného učení Michele Baia ohledně přirozenosti a milosti bylo také dílem sv. Pia V. v jeho bule Ex omnibus afflictionibus. Další jeho přímá intervence ve prospěch věrouky přišla, jak nám Pastor říká, 1. října 1568, kdy obnovil zavržení nového italského protestantismu Leila a Fausta Sociniho, kteří „popřeli Svatou Trojici a božství Ježíše Krista, Jeho zázračné početí a vykupitelskou hodnotu Jeho smrti a panenství Jeho matky, čímž zbavili křesťanství takřka úplně jeho nadpřirozené povahy“.

Mše sv. ke cti tohoto světce bude sloužena v Třebíči - klášteře v pondělí 5. 5. v 19 hod.

(V textu použity citáty ze serveru http://www.katopedia.cz/index.php?title=Pius_V. a http://www.vendee.cz/texty/sv_pius5.html)