Jdi na obsah Jdi na menu

Svátek Panny Marie Růžencové

1. 10. 2016

ruzenec.jpgV roce 1214, kdy hereze Albigenských zamořila čistý vzduch křesťanství, zjevila se Panna Maria sv. Dominiku Guzmánovi a řekla mu, že mu dá zbraň k obrácení světa. „Šiř můj žaltář“, řekla, „jestliže chceš chytit tyto zatvrzelé duše a získat je na stranu Boha.“

Poté se každý den modlil růženec a šířil tuto pobožnost nepřetržitě všem, bohatým i chudým, vzdělaným i nevzdělaným, věřícím i nevěřícím. Díky těmto kázáním dala Panna Maria milost mnoha obrácení a návratů k víře; největší službou bylo, že mu pomohla rozdrtit albigenskou herezi.

Uběhlo více než sto let a modlitba růžence byla zapomenuta. Katolický svět trpěl velkými tresty: mor, velké schizma, války. S blížícím se koncem 14. století, zvěstovala západní Evropa místo návratu k Bohu Věk člověka - renesanci.

Panna Maria se v roce 1460 zjevila dalšímu dominikánovi, blahoslavenému Alanu de Rocheovi a řekla mu, aby znovu ustanovil pobožnost růžence. Vzal si modlitbu růžence jako svou zvláštní misi a stovky tisíc lidí inspiroval k zápisu do růžencových bratrstev. Událo se mnoho zázraků, mnoho duší se obrátilo a zbožná praxe se zabydlela v mnoha domovech v boji proti zlu oné doby.

Bitva u Lepanta 7. října 1571 byla dalším rozhodným okamžikem historie.Turci od počátku XV. stol. vládli velké části Balkánu. V r. 1453 se zmocnili Konstantinopole, kterou přejmenovali na Istanbul a chrám Hagia Sofia změnili v mešitu. Počátkem 16. století si Turci podrobili Přední východ a s podmaněním benátského Kypru, v r. 1571, ovládala osmanská říše celý východní středozemní prostor.

Muslimové, kteří uchvacovali křesťanské země, se na křesťanech dopouštěli ukrutností a mnohé odváděli do otroctví. Z podnětu papeže sv. Pia V. byla vytvořena protiturecká Liga, kterou 20. 5. 1571 spolu s ním podepsal španělský král a Benátská republika. Velitelem se stal španělský princ don Juan de Austria. Turci ale měli početnou převahu. Za této velmi vážné situace všechny křesťany vyzval sv. Pius V. k modlitbě růžence.

U řeckého pobřeží v ústí zálivu u Lepanta se na začátku října střetly dvě flotily o počtu 500 lodí (křesťanských lodí bylo 111 benátských, 81 španělských, 12 papežských a 5 Maltézských rytířů) a asi 200 000 mužů. V boji zahynulo na 40 tisíc mužů a Turci byli poraženi.

Tato významná porážka Turků se začala slavit a r. 1573 byla stanovena na první říjnovou neděli. Na celou Církev byla rozšířena v r. 1716 po vítězství nad Turky u Petrovaradina (v Srbsku). Papež Lev XIII. přidal do loretánských litanií invokaci "Královno posvátného růžence." Dnem oslav tohoto velkého svátku je od r. 1913 výroční den vítězství u Lepanta, tedy sedmý říjen.